Ve většině případů existuje více nevýhod než výhod.
Dvojčata mohou dosáhnout vyšší nejvyšší rychlosti než jednotlivci. Díky tomu jsou preferováni pro traťové dny. Dvojčata jsou obecně upřednostňována nad 500 ccm, protože jejich výkonové poměry se oproti singlům rozšiřují.
Vzhledem k menším rozměrům pístů lze ve většině případů zvolit výfuk menší velikosti. Je to jak ve výfukovém potrubí, tak ve tlumiči výfuku. Jeden válec má omezenější výfukové plyny než dvojče.
I když poskytují vyšší výkon než jeden, jeden bude více zdanit převodový a hnací řetěz, a to kvůli jeho širším výkonovým pulzům. Kromě menšího výfuku si tedy dvojče (při střelbě o 180 nebo 360 stupňů) vystačí také s lehčím řetězem a převodovkou. Neobvyklá dvojčata, například při střelbě kratší než 90 stupňů nebo střelbě 0 (twingles), nemají oproti singlům žádné takové výhody.
Na druhé straně singly, mají méně dílů, jsou snadnější na údržbu, jsou obecně lepší na palivo a mají nižší hmotnost a nižší náklady. Nižší hmotnost by mohla znamenat, že se motocykly chovají o něco lépe. Jsou upřednostňovány pro menší křižníková kola, kde na výkonu moc nezáleží (silniční legální jízda), nebo kde je menší trakce, například na prašných, dlážděných kamenech nebo zledovatělých silnicích, protože nemají sílu že i tak opravdu nepotřebujete.
Vibrace motoru nejsou v dnešní době u vyvažovacích motorů více problémem. Na starších motorech by singly vibrovaly více v celém rozsahu otáček, zatímco dvojčata by obvykle byla velmi vibrační v konkrétním rozsahu otáček (obvykle to inženýři vytvářejí tak, aby se pohybovaly kolem 4k a 8k RPM, což je rozsah, ve kterém raději nejezdíte hodně) .
Ale moderní motory tuto vibraci nemají. Dvojčata snižují tuto vibraci kompenzací střelby pultu o 180 nebo 90 stupňů z 360 stupňů (neboli šicí stroje).