HA !!! Samozřejmě, že ne, pokud Motocyklista a Psychiatr nejsou oba stejní! Řval jsem smíchem, když jsem četl odpověď Moniky naznačující, že si není jistá, zda vaší otázce rozumí! Bezesporu je to další z těch situací „pokud se musíte zeptat…“!
Jízda na motocyklu je v mnoha ohledech tak neuvěřitelně katarzní, že může být šokující. Nechme na chvíli psychologii stranou, i když je neoddělitelně spjata s fyzikou. Nemohu vám říci, kolikrát jsem úplně „zapomněl“ na onemocnění, které jsem měl před jízdou a které se díky jízdě buď uzdravilo, nebo alespoň velmi zmírnilo!
Výsledné snížení stresu, které může jízda způsobit, bude často sklízet bohatou sklizeň v periferních výhodách. I když bych varoval před jízdou, pokud je člověk v nebezpečně emotivním stavu, celkové léčebné vlastnosti produkované jízdou mohou být intenzivně prospěšné a dlouhodobé.
Když už jsem to řekl, existuje jedna zvědavá a nejvíce nevyhnutelná pravda, které jsem byl v souvislosti s touto otázkou opakovaně svědkem. I když je nepopiratelné, že člověk může během jízdy pociťovat naprostou úlevu od stresu a míru v sobě i ve světě, NENÍ tím řečeno, že motocyklista nevyžaduje psychologickou terapii! Faktem je, že díky výslednému opakovanému uvolňování endorfinů a jejich analgetických vlastností motocyklista si ve skutečnosti nemusí vůbec uvědomovat, že vyžaduje pomoc psychologa! Znal jsem spoustu motorkářů, kteří spadají do této kategorie, šílených jako příslovečný kloboučník, a přesto bez známek deprese nebo váhy na ramenou! Ve skutečnosti mohou mít pocit, že jsou mezi posledními jednotlivci na planetě, kteří takovou pozornost zoufale potřebují. Skutečné nebezpečí spočívá v dlouhých zimách nebo v období odloučení od stroje z jakéhokoli důvodu, včetně mechanické poruchy nebo osobního zdraví. V těchto dobách cyklista pociťuje stres, úzkost, bolesti a podobně. V chladném podnebí může být čekání na jaro opravdu nejnáročnější! Ach sláva jízdy !!!